Akt o gigabitové infrastruktuře (GIA)

(Převzato z portálu zpravy.ckait.cz, mpo.cz a BCOnetwork.cz)

GIA evropské nařízení, přímo použitelné ve všech státech EU - (EU) 2024/1309

Cíle:

• snížení nákladů na výstavbu vysokorychlostních sítí,

• urychlení výstavby vysokorychlostních sítí,

• podpora výstavby ve venkovských, odlehlých regionech a dopravních koridorech.

Povolování liniových staveb včetně elektronických komunikačních sítí s velmi vysokou kapacitou trvá příliš dlouho téměř všude v Evropě. Proto poslední plenární schůze Evropského parlamentu, která se v tomto volebním období konala 23. dubna 2024, přijala návrh nařízení s názvem „Akt o gigabitové infrastruktuře“, s cílem usnadnit budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Cílem NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1309 ze dne 29. dubna 2024 o opatřeních ke snížení nákladů na budování gigabitových sítí elektronických komunikací, o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení směrnice 2014/61/EU (nařízení o gigabitové infrastruktuře), které bylo projednáváno od února 2023 a finálně schváleno na konci dubna 2024, je usnadnit a stimulovat zavádění vysokorychlostních sítí VHCN (very high capacity network). Má se tak stát skrze efektivnější využívání stávající fyzické infrastruktury a účinnější zavádění nové fyzické infrastruktury tak, aby došlo ke snížení nákladů na výstavbu sítí a zrychlení celého procesu. Nařízení v české verzi je v Úředním věstníku k dispozici na tomto odkazu.

Nařízení nahradí směrnici 2014/61/EU, která byla do českého právního řádu transponována jako zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů. Revize směrnice po deseti letech přinesla nejen věcné úpravy, ale i změnu legislativního nástroje. Evropská komise shledala transpozici původní směrnice přes členské státy příliš nejednotnou a v důsledku toho dovozuje i její slabé výsledky, zejména v oblasti propojování vnitřního trhu spoluprací podniků při budování sítí.

Protože se nově jedná o přímo účinné nařízení, bude představovat poměrně velký zásah do současných postupů a lze předpokládat potřebu adaptačního zákona. Jak důležité je mít jej včas, asi není potřeba dál rozvíjet.

Evropské nařízení „Akt o gigabitové infrastruktuře“ představuje změny ve čtyřech oblastech:

• Přístup k fyzické infrastruktuře – vše, do čeho se dá vložit síť: trubky, potrubí kolektory, stožáry, budovy atd.

• Koordinace výstavbových prací.

• Povolovací proces pro stavby elektronických komunikací.

• Vybavení budov vnitřními rozvody – výběr několika zajímavých bodů.

Stručný přehled:

Obsah GIA

Nařízení GIA vstoupila v platnost 11.5.2024

Účinnost nařízení odložena rozdílně pro jednotlivé části:

Přístup k existující fyzické infrastruktuře

V oblasti přístupu k fyzické infrastruktuře se definice provozovatelů sítě, kteří mají povinnost přístup za určitých podmínek poskytnout, rozšiřuje oproti původní směrnici o tzv. TowerCos, jinak řečeno provozovatele přiřazených prostředků podle zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Ještě významnější je pak rozšíření povinnosti poskytovat přístup k fyzické infrastruktuře i na veřejnoprávní subjekty (např. obce).

Koordinace stavebních prací zejména při úpravách veřejného prostoru

Povinnost koordinovat výstavbu zůstává jen u staveb financovaných z veřejných prostředků. Ovšem díky rozšíření povinnosti i na veřejnoprávní subjekty lze dovodit, že takových staveb by mělo být více, zejména pokud se jedná o různé rekonstrukce ulic a náměstí. Ty představují pro rozvoj vysokorychlostních sítí vhodnou příležitost.

Nařízení zavádí nově evidenci výstavbových prací, do které by měli přispívat svými plánovanými projekty všichni provozovatelé sítí a veřejnoprávní subjekty. Evidence by měla obsahovat všechny plánované práce, bez ohledu na způsob financování těchto projektů, až na výjimky typu havárie, drobné stavby anebo stavby týkající se kritické infrastruktury. Jsou zde zřejmé rozdíly oproti novele zák. č. 194/2017 Sb., která v ČR zavádí evidenci výstavbových prací od roku 2026. Smyslem evidence má být usnadnit výměnu informací pro dobrovolnou koordinaci výstavbových prací. Poskytnutí těchto informací musí proběhnout nejpozději tři měsíce před prvním podáním žádosti o povolení příslušným orgánům.

Povolovací proces pro stavby elektronických komunikací

V oblasti povolovacích procesů přináší nařízení nejvíc změn. Povolování pro kategorii staveb sítí s velmi vysokou kapacitou a jejich přiřazených prostředků bude vyžadovat od úřadů zvláštní přístup.

• Povolovací proces má být spravovatelný elektronicky.

• Po podání žádosti o povolení záměru bude mít příslušný stavební úřad 20 pracovních dní na to, aby posoudil úplnost podání. Pokud žadatele nevyzve k doplnění podání v této lhůtě, bude se mít za to, že žádost je úplná.

• Vedle fikce úplnosti podání se může uplatnit (zde je jistá možnost pro státy odchýlit se) i fikce souhlasu se záměrem, a to v případě, že stavební úřad nerozhodne v lhůtě 4 měsíců od podání úplné žádosti. Tuto lhůtu lze ve výjimečných případech prodloužit o další 4 měsíce, ovšem jen z důvodů předem určených.

• Stavebník by měl mít nárok na písemné potvrzení, že došlo k souhlasu se záměrem fikcí.

• Pevné lhůty a „hrozba“ fikce souhlasu se záměrem by měly přimět úřady, aby povolování těchto staveb řešily bez prodlev.

Fyzická infrastruktura a optické rozvody uvnitř budovy

V oblasti vybavení všech nových a rekonstruovaných budov zůstává povinnost vybudovat v nich vnitřní fyzickou infrastrukturu. Tato povinnost je ovšem nově doplněná o vnitřní optické rozvody včetně přípojek ke koncovým uživatelům. Výjimky z povinnosti jsou teď užší – i nové rodinné domy by měly být připravené na optiku. Za významnou rekonstrukci již jsou považovány i změny budovy, které zahrnují strukturální změny celé fyzické infrastruktury uvnitř budovy nebo její značné části a vyžadují stavební povolení.

Povinnost se bude týkat všech budov, kde bude žádost o stavební povolení podána po 21. měsíci data vstupu v platnost tohoto nařízení. Nařízení také ukládá povinnost přijmout normy nebo technické specifikace nutné k naplnění výše uvedených podmínek, a to nejpozději do 18 měsíců od data vstupu v platnost tohoto nařízení.

Tyto normy nebo technické specifikace stanoví alespoň:

• specifikace přístupových bodů budovy a specifikace optických rozhraní;

• specifikace kabelů;

• specifikace zásuvek;

• specifikace potrubí nebo mikrotrubiček;

• technické specifikace potřebné k zabránění interferencí s elektrickým vedením;

• minimální poloměr ohybu;

• technické specifikace pro kabelovou instalaci.

Účinnost většiny ustanovení je 18 měsíců od vstupu nařízení v platnost, doba 24 měsíců platí pro ustanovení, která typicky vyžadují IT vývoj (registry infrastruktury a připravovaných prací, digitalizace povolování a jednotných informačních míst). Lze tedy počítat s účinností nařízení od prosince roku 2025.

Celý článek "Nové evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře" uveřejněný 26.6.2024 na webu https://zpravy.ckait.cz/ naleznete zde: https://zpravy.ckait.cz/vydani/2024-03/nove-evropske-narizeni-o-gigabitove-infrastrukture/

• « Digitální mapy veřejné správy
• Obsah
• Zdroje a odkazy »